Rytmus a běh

Před týdnem mně Petr a Denisa poprosili, jestli bych se nestala patronkou TF Runu. Proč ne? Jsou to dobří přátelé, dělají pro skyrunning a běh samotný snad vše, co můžou a časově zvládají. A pro mě je běh součástí mého života už od mala, je částí mé vlastního já...mám ráda téměř všechno kolem něho...snad kromě technických věcí a moderních vymožeností.

Takže vám někdy budu o něm něco psát, pokud mně ovšem mé pořád uběhané ratolesti nechají a pokud právě nebudu běhat já sama. Dnes se zamyslím nad tématem běh a rytmus. Běh a rytmus, tak zde bych i mohla skončit :-) a vy byste si hledali odpovědi sami...a určitě by jste se dopátrali k pestrým a zajímavým
odpovědím...Nebojte ale, já to tak úplně neodfláknu a napíši několik svých myšlenek.

 

 

Běh má svůj rytmus, tak jako každý jiný sport. Myslím, že je to rytmus více klidný než třeba slalomová jízda mezi brankami. Je to rytmus pravidelný, jakési rytmické souznění práce svalů nohou, paží, k tomu pravidelné dýchaní...do toho klid mysli, vnímání okolí jako celku...jedna velká souhra pohybu vpřed...rytmická souhra.

Cítíte to?
Mně toto téma napadlo právě při volném běhu v lese, jak se při co nejmenším úsilí pohybovat vpřed (někdy i rychle), mít z toho radost na duši a vnímat všechnu tu krásu kolem. Začala jsem vnímat svůj rytmus, každý ho máme jiný, důležité je ho procítit. Vnímat práci těla, všech svalů, jejích spolupráci...raz-dva, raz-dva, raz-dva….k tomu uvolněné dýchání, mysl se zastavuje, raz-dva, raz-dva. Smysly jako zrak, sluch, čich splývají v jeden a vnímám les jako celek, nevidím malé detaily, tedy pokud nechci :-). Málem se mi přivírají oči a nechce se mi je držet ve střehu. Cítím rytmus svého těla, klid duše a povrchně nebo až moc do hloubky vnímám les, stromy, přírodu kolem sebe. Pohybuji se vpřed skoro ani nevím jak. To vše jsou mé prožitky a pocity. Myslím, že rytmus je pro běh hodně důležitý, ten
správný, plynulý...ale někdy i ten kostrbatý. Já mám osobně moc ráda pohled na africké běžce, jejich přirozeně krásný rytmus a může být klidně i při „horší“ technice běhu, tu vlastně neuznávám. Podívejte se třeba na Eliud Kipchogeho, to je krása. Ale i Paula Radcliffe se svým „kinkláním“, zvláštním pohybem hlavy ze strany na stranu je úžasná, vše je rytmické a sloužící k pohybu vpřed s absolutním soustředěním se anebo naopak „oproštěním se“ od všeho v tu chvíli nedůležitého.


Tak třeba pokud budete mít náladu, pokuste se procítit svůj vlastní rytmus. Nechte souznít běh jako práci těla a duše. Soustřeďte se na plynulý pohyb vpřed bez různých rušivých momentů a různých pohybů do stran beroucích vám energii, uvolněte mysl. Nejlépe to pocítíte v přírodě, možná sami se sebou, lesem a stromy. Možná se vám budou zavírat oči jako mně, možná pocítíte nádhernou vůni, možná budete vnímat jenom svůj zrychlený dech. A od rytmu už je jenom krůček k melodii :-)!


Co nám může ztížit hledání nebo prociťování rytmu? Různé bolístky či zranění, velká únava, přetížení mysli, ale i běh s velkou partou, která sice nese sebou spoustu energie, ale všechny rytmy se zde hodně prolínají a je těžké soustředit se sám na sebe. Také hodně náročný a hlavně měnící se terén...dále pak ledovatý podklad, nebo hodně kluzký povrch.

Co nám naopak může k vnímání rytmu pomoci? Pěkná běžecká trasa nejlépe v přírodě, lese, dobrá nálada, pro nás „hezké“ počasí. Pocit volnosti nezatíženosti mysli, dobrá fyzická i psychická kondice. A možná také naše způsobilost propojit běh s meditací :-)!

A příště se pokusím popsat své pocity a vnímání běhu do kopce, i běh do strmého svahu má svůj rytmus...Co mně pomáhá zrychlit nebo naopak pošetřit síly…
Mějte se rytmicky a ať vám běh přináší radost!


Anka Straková

A na závěr ještě jedna rada trochu z jiného soudku, v dnešních dnech dosti aktuální. Jak běhat po kluzkém nerovném rozšlapaném povrchu? Určitě s rytmičností to bude těžké. Ale pokuste se „jemně“ našlapovat na celá chodidla, moc se neodrážet, jenom klidně cupitat...a když uklouznete, použijte své uvolněné paže na vyrovnání pohybu. Běžte s lehkým nášlapem a rychlejším krokem připraveni vyrovnat rovnováhu, když vám to pod nohami podjede. Prostě cupitejte vpřed a když led pomine, krok protáhněte a opřete se do toho!